V toponomastice (↗onomastika) označení objektu, jehož pomocí se v ↗toponymech (především v ↗pomístních jménech) vyjadřuje poloha pojmenovávaného objektu. Rozlišují se tři typy:

1.1 R.o. je důležitým orientačním bodem v okolí pojmenovávaného objektu. Jsou jím nejčastěji terénní útvary, vody, pozemky, rostliny, cesty, stavby a sídliště: U hrušky, Podlesí, Za drůbežárnou − pole. 1.2 R.o. představuje celek pojmenovávanému objektu nadřazený, ale ten nemusí být ve jméně vyjádřen (katastr obce, trať složená z menších pozemků). Pomístní jméno pak vyjadřuje, v které části r.o. se pojmenovávaný objekt nachází: Zadky − pole na konci katastru. 1.3 R.o. je název osoby; ve spojení s předložkou většinou nevyjadřuje skutečné místní vztahy, nýbrž různě motivovanou relaci k osobě. Osoby v pomístních jménech uváděné buď v příslušných místech bydlí n. něco vlastní, anebo jsou spojovány s pojmenovávaným objektem na základě jisté události: Pod Pavlem − pole za usedlostí, příp. pozemkem Pavla, U Karáskových − usedlost Karáskovy rodiny a její okolí, U zabitého letce − místo, kde bylo ve válce sestřeleno letadlo atp.

2. V antroponomastice (↗onomastika) se relačním objektem rozumí osoba, jejíž vlastní jméno se stalo základem nového ↗antroponyma; např. v archaických synovských pojmenováních typu otec Michal, syn Michálek, v ↗přezdívkách, např. Kraťas < příjmení Krátký.